I když se nejedná až tak úplně o novinku, řada příznivců civilních letadel byla příjemně překvapena reedicí sportovního letadla Zlín Z-242L. Tento model se již pod hlavičkou AZ model objevil, jednalo se o multimediální kit, kdy short-runové výlisky byly doplněny rezinovými odlitky, planžetou leptů a vakuově tvářeným překrytu kabiny. Firma z Křenic se v případě reedicí stavebnic starší produkce rozhodla o nahrazení původních doplňků plastovými díly. Vznikla tak jednoduchá stavebnice, kdy dva rámečky ze šedé hmoty doprovází rovněž stříkaný překryt kabiny a zasklení přistávacího světlometu v náběžné hraně křídla.
Kromě dílů se oproti původnímu vydání změnily samozřejmě obtisky, v případě stavebnice AZ7609 reprezentující stroje používané v Brně-Tuřanech, Izraeli, Velké Británii a v Polsku. Obtisky jsou tištěny u firmy AZ model, na první pohled jsou hezké. Při bližším pohledu je nepřehlédnutelný rastr u některých použitých odstínů. Při extrémním zvětšení jsou vidět i neostré okraje křivých tvarů, ale toto není ve skutečné velikosti téměř vidět. Velmi povedeným a jistě vítaným doplňkem je vedle pásů i palubní deska, která pomůže oživit pilotní prostor.
Při pohledu na rámečky nelze nepostřehnout stopy po dělící rovině, zejména na malých dílech. Není to však nic co by nebylo obvyklé na modelech kategorie short-run a nejen na nich a s čím by měl modelář mít jakýkoliv problém. K začištění těchto stop stačí pár tahů skalpelem a přebroušení smirkovým papírem. Jediné tři propadliny byly na mém modelu na „bačkorách“ hlavního a příďového podvozku. Vzhledem k použité technologii velmi pozitivně hodnotím jemné a ostré rytí.
Vlastní stavbu jsem započal očištěním drobných dílů podvozku, motorové gondoly a kokpitu. Žádná z těchto činností nepřinesla nepříjemná překvapení a vše pasovalo, jak mělo. Kromě tmelení zmíněných propadlin na podvozku nebylo potřeba tmelu.
Následovalo slepení polovin křídel a příprava ocasních ploch, které vyžadovalo opět jen sražení stopy po dělící rovině. Vzhledem k velkému otvoru v místě pilotní kabiny jsem si mohl dovolit slepit poloviny trupu před instalací kokpitu. Aby trup plynule navazoval na stříkaný překryt pilotního prostoru, musel jsem v oblasti před čelním štítkem nastavit profil milimetrovou destičkou – k úbytku tohoto materiálu mohlo dojít při začišťování dosedacích ploch. Trochu tmelu jsem použil k doladění spoje polovin trupu a následně opravil broušením ztracené rytí na spodní straně trupu.
V tomto okamžiku se již začala rýsovat konečná podoba Zlínku. Během přípravných prací jsem ještě odvrtal plastový díl reprezentující výfukové potrubí, použitá materiál je příjemný na opracování, tak provrtání skrz naskrz nečinilo žádné potíže a bylo dosaženo uspokojivého modelového vzezření vyústění výfuku.
V tomto okamžiku jsem mohl přistoupit k barvení a finální kompletaci. Z nabízených zbarvení se mi nejvíce líbil stroj G-BWTD z Oxford Aviation Academy. Nepodařilo se mi dohledat zbarvení interiéru tohoto konkrétního stroje, proto jsem se na netu nechal inspirovat krémově vypolstrovaným kokpitem. Kromě pásů a palubní desky jsem z vlastních zásob použil modré pásy na sedačky a boční „tapecíruňk“.
V této fázi jsem rovněž černou barvou nastříkal vnitřek motorových krytů a ocelovou barvou zvýraznil válce motoru. Po slepení je vidět, že tam něco je a nejedná se o holý prostor. Pak již následovalo přilepení motorového bloku k trupu a instalace interiéru. Celý motorový prostor jsem vyplnil ocelovými kuličkami, přesto se mi, vzhledem k blízko v předu umístěnému hlavnímu podvozku, nepodařilo model vyvážit, tak aby si nesedal na zadek. Mám tak ve sbírce další „tail-sitter“. Při stavbě dalšího Zlínka si budu muset dát větší pozor a pro zátěž využít i místo za palubní deskou a doufat, že závaží nebude vidět.
Po uzavření kokpitu překrytem a jeho vymaskováním jsem pokračoval přilepením nosných a ocasních ploch. Jak je u short-runů obvyklé křídla se lepí natupo. Abych docílil požadovaného vzepětí křídel, použil jsem plastové destičky vkládané do spodní části spoje trup-křídlo. Následovalo přetmelení a přebroušení tohoto spoje. Instalace VOP a SOP nepřinesla žádné komplikace. Pověstnou třešničkou na dortu byla instalace podvozku, také bezproblémová. U příďového podvozku jsem naznačil manžetu na pístu tlumiče omotáním tenkým měděným drátkem.
Pak již následovalo finální barvení a nalepení obtisků. S obtisky se pracuje příjemně a na lesklý povrch bezproblémově přilnou.
Stavba modelu Zlín Z-242L z křenické produkce byla vcelku příjemná stavba, kdy jediným náročnějším momentem se mi jevilo přilepení křídel k trupu letounu. V žádném případě by ani tato malá komplikace neměla odradit od stavby ani méně zkušené modeláře. Za pečlivost a pozornost věnovanou modelu obohatíte svoji sbírku neokoukaným typem, který díky svým pestrým barvám určitě nezapadne a i přes malé rozměry bude mezi záplavou stíhaček a bombardérů vidět.
Díky produkci AZ / KP se modeláři mohou těšit i na další modely civilních „aeroklubáckých“ modelů, které se těší vzrůstající oblibě. Ani já nezůstanu pozadu a už si brousím zuby na Z-142 a M-1C Sokola.
Tomáš Nedvěd