Čechoslováci na Blochu MB.151C-1 a MB.152C-1 v Bitvě o Francii (2)

V prvním díle jsem trochu odhalil vývoj toho zajímavého letounu Bloch MB-151 a MB-152. Jeho složitý a hektický vývoj nenaplnil očekávání do něj vkládaná. Kupodivu díky situaci, kde Francouzi neměli až tolik moderních letounů se v rukou zkušených pilotů stal důstojným soupeřem Luftwaffe.

O Blochovi naši českoslovenští piloti ve Francii říkali, že k jeho pilotování člověk potřebuje čtyři ruce. Tudíž se domnívám, že nebyl snad nikdo vhodnější než naši Čížáci, kteří si už od dob Husitů až po Legionáře v Rusku vždy poradili s každou velkou výzvou.

Po doputování do Francie se spousta pilotů musela přihlásit do Cizinecké legie jelikož nemohli jako cizinci sloužit ve Francouzském letectvu. Díky prodlužování formalit a velkým počtem uchazečů byli nakonec příslušní piloti odesláni do Sidi-bel-Abbés, kde sídlil 1. pluk Cizinecké legie. V legii panovali hrozné podmínky a tak byli piloti asi rádi, když se 2. října 1939 v Paříži podepsána dohoda o obnovení československé armády ve Francii a oni měli náhle jiný status než obyčejní pěšáci. Dnem 1. prosince mohli být konečně odeslání k francouzským jednotkám.

Část pilotů bylo přesunuto na letiště v Alžíru, Maroku a Tunisku. Většina stíhačů potom do Francie k stíhacímu výcvikovému středisku 6 v Chartres(CIC No.6). Zde se piloti školili na různou techniku od francouzských po americké stroje. Z této jednotky vznikla improvizovaná obraná Eskadra ELD. V ní naši piloti pomáhali bránit letiště a okolí.

Tak se nyní podíváme k československým pilotům létajících na strojích Marcel Bloch MB-151 a MB-152. Francie měla celkem devět perutí (Groupe de Chasse) Blocha (GC I/1, GC II/1, GC II/10, GC III/10 tvořící komletní 21. Groupement de Chasse, GC I/8, GC II/9, GC II/6, GC III/2 a GC III/9). Českoslovenští piloti sloužili u pěti perutí. Ani jeden pilot nedocílil statusu esa. To na jiných typech jako Curtiss H-75 a Dewoitine D.520 byla situace lepší.

Piloti kteří létali na Blochu:

GC I/1 (sestřel – pravd. sestřel)

npor. J. Král – 1-0 (Bf-110)
ppor. R. Fiala – 0-2 (2 Do-17)
čet. J. Krákora – 0-0
čet. J. Poštolka – 1-0 (Do-17)
čet. J. Pípa – 1-1 (2 Do-17)
des. C. Nováček – 0-0

GC I/8

npor. J. Dekastelo 1-0 (Ju-87)
npor. J. Žerovnický 1-0 (Do-17)
npor. S. Zimprích 0-0
por. R. Holeček 0-0
por. A. Navrátil 1-0 (Do-17)
rtn. O. Špaček 2-0 (Do-17, Bf-109)
rtn. E. Prchal 3-0 (Do-17, Bf-109, Hs-123)
rtn. E. Morávek 0-0
čet. J. Řezníček 0-0
čet. B. Postřehovský 0-0
čet. A. Králík 1-0 (Bf-110)
čet. J. Šika 3-0 (Hs-126, He-111, Do-17)
des. Z. Kothera 0-0

GC III/9

npor. F. Fajtl 0-0
čet. J. Šodek 0-0
čet. B. Postřehovský 0-0

GC II/10

por. B. Kimlička 0-0
čet. M. Štandera 0-0
čet. F. Mlejnecký 0-0

GC III/10

por. A. Velebnovský 0-0
čet. F. Novotný 0-0
des. V. Brejcha 0-0

Jak můžete tedy vidět, tak dohromady piloti docílili 15 potvrzených sestřelů a 3 pravděpodobných. Dá se ale předpokládat, že součet mohl být i vyšší.

Jedním z nějůspěšnějších pilotů byl Eduard Prchal se 3 sestřely.

Eduard Prchal

Nastoupil k výcviku u 41. leteckého pluku na letišti Praha-Kbely. V roce 1931, absolvoval základní letecký výcvik a začal sloužit u 14. pozorovací letce 4. leteckého pluku se sídlem v Hradci Králové. Už za rok prokázal umění když se mu za letu na Aeru AP-32 rozpadla vrtule, poškodila motor a křídlo a on zručně přistál i s instruktorem. Letadlo sice přišlo i o podvozek, ale nikomu se nic nestalo a Prchal byl za to vyznamenám Ministrem obrany. Do roku 1937 pilotoval stroje jako Aero 211, Fokker F-IX, Letov Š-16, Marcel Bloch MB 200 a Šmolík Š-328. Měl nalétáno 1 040 letových hodin, z toho 300 v noci. V té době už byl zkušený pilot, ale rozhodl se odejít do civilu jako záložník. Ode dne 1. června 1937, se stal pilotem Baťových závodů. Za dva roky Prchal nalétal v Baťových službách 1260 hodin. Po německé okupaci Československa dne 15. března 1939 se rozhodl odejít do Polska. Ihned po doražení koncem června 1939 žádal o zařazení do jednotky sloužící pod Poláky, ale jelikož nebyla ještě válka, tak Poláci neměli zájem a tak odešel do Francie. Ve Francii vstoupil do Cizinecké legie v hodnosti vojín. V září byla vyhlášena Německu válka a už v říjnu se už přeškoloval v Seine-et-Marne na letoun Bloch MB-152. Dne 27. prosince 1939 byl vyslán do GC I/8 v Hyéres. Tam absolvoval tzv. válku v sedě a následný zuřivý Blitzkrieg.

Dne 6. června vystartovala I. letka ke stíhání bombardérů směrem k Amiensu. Ve složení tříčlenného roje Sous Lt. R. Thollonem, Sgt. Chef. Eduardem Prchalem a Sgt. Otto Špačkem zaútočili nejprve na velkou skupinu Do-17. Thollonovi a jeho číslům podařilo poškodit Dornieru motory a posádka musela vyskočit. Následně ve stoupání za formací na ně zaútočil Schwarm Bf-109E od I./JG 1. Němci se ale přepočítali a v souboji Prchal a Špaček sestřelili po jedné 109. Němci postrádali akorát jednu Bf-109E-4 jejíchž pilot byl Lt. Hans Hammerschmidt, který padl do zajetí.

Další obětí Prchalovou se stal bitevní dvojplošník Henschel Hs-123 z II.(Sch)/LG2. 7. června 1940 v 18:30 se s ním utkal společně se dvěma kolegy a promtně ho poslal k zemi poblíž Amiensu. Tím to ale neskončilo. Prchal opojený vítězstvím udělal školáckou chybu a nad letištěm provedl ještě vítězný výkrut. Během něho mu došlo palivo a on musel bez motoru nouzově přistát na břicho. To bylo poslední vítězství Prchala na Blochu.

MB.151C-1 a MB.152C-1 v modelu 1/72

Nějaký čas už je na trhu od firmy RS models celá řada Blochů v 1/72. Jedná se o celkem slušný shortrun. V několika krabičkách dostaneme celkem zajímavou plejádu kamufláží od všech uživatelů a všech období nasazení. Sám jsem model slepil a doporučuji.

Můj postavený RS model. Postaveno z krabičky. Kamufláž GC1/145(polská) ppor. Marian Łukaszewicz, červen 1940. Barvy Agama lihová A23, N23 a Tamiya XF10, zespodu Agama A24.