Jako novinka se Arado/Avia objevilo na loňském Telfordu a už tam nás zaujal hezký povrch a tvary vystihující předlohu. Již v Telfordu výrobce představil několik obtiskových variant.
Na stavebnici miniaturního „arada“ od firmy MARK I jsme se dívali ZDE. Roman Šlajer arada postavil, ve dvou exemplářích a o postřehy ze stavby tohoto odznáčku se s námi podělil komentářem a upozorněním na možná úskalí.
Pro svou další stavbu, u mě čím dál více oblíbených modelů v měřítku 1/144, jsem si vybral přebal Silver livery, obsahující dvě stavebnice známého Arada. Velice oceňuji hned dva modely v jedné krabičce, člověk má aspoň více možností vybrat si z nabízených markingů. I tak jsem se ale dlouho rozmýšlel, zda postavit jedno čs. a jedno francouzské Arado, nakonec u mě zvítězila stavba dvou československých.
Po vybalení vypadají výlisky na pohodovou stavbu, následně zjistíme, že několik malých záludností tam přece jen bude a ty teď popíšu.
Interiér je zpracován jednoduše, ale pod zavřeným překrytem je dostačující. Jsou zde jen dvě sedadla na podlaze a dvě palubní desky, zatímco podlaha pasuje do trupu bez problémů, palubní desky je potřeba zúžit, do trupu se nevejdou. Přední se musí nalepit před slepením trupu, zadní jsem nalepil až do slepeného.
Na palubní desky máme k dispozici obtisky s přístroji, jsou sice hodně zjednodušené, ale opět do zavřené kabiny stačí. Slepení trupu je bez problémů, trochu pasování potřebuje ale přední část motoru, po nalepení jsem to ale jednoduše vyřešil jemným dobroušením po obvodu pro srovnání tvaru. Nalepení křídla, které je z jednoho kusu, vyžaduje trochu broušení vepředu i vzadu na centroplánu, aby křídlo zapadlo do vybrání v trupu. Což je ovšem lepší, než kdyby tam materiál chyběl, aspoň není třeba tmelit, stejně tak jsem se bez tmelu obešel i na přechodech křídla do trupu. Nalepení VOP je už hračka, výřez přesně odpovídá konci trupu. Dále jsem nalepil překryt kabiny, který sedl naprosto přesně. Dolepil jsem drobnosti jako chladiče, závěsníky, kryt fotokulometu a kulomet na jeden z vybraných strojů. Zde nenastal žádný problém, umístění drobných dílů ale není v návodu úplně jasné, jako podklad mi posloužila kniha Triáda.
Po nabarvení modelů barvami Tamiya jsem nanesl obtisky. Ty jsou poněkud tuhé, ale po použití Hypersolu naprosto v pohodě zalezly do rytí. Soutisk a kvalita obtisků je ale excelentní.
Dolepil jsem nabarvené zbylé díly jako podvozek, vrtule, výfuky a pumy na jeden ze strojů. Pro výfuky jsem raději vyvrtal dírky, do kterých jsem je umístil, hlavně proto, aby dobře držely. U vrtule je asi jediný tvarový prohřešek modelu, kdy větrník, pohánějící ústrojí pro nastavování listů vrtule je zjednodušen jako klobouček, nemá typický tvar předlohy.
Jinak po sestavení modely velmi věrně připomínají skutečné Arado.
Pro mě modely splnily očekávání, snadná stavba na pár večerů a další dvě pěkné stočtyřiačtyřicetiny do sbírky.
Roman Šlajer
Vyjádření výrobce – výrobce, firma MARK I, nemá k uvedenému textu výhrady. Doplňuje informaci ohledně ztvárnění „větrníku“ vrtule – větrník nebylo možno vyrobit měřítkově přesněji z technologických důvodů.