MARTIN BAKER MB.5, AZ MODEL, STAVBA – MARTIN ROSA

V minulosti se kolem mnoha testovacích staveb strhly debaty s poukazem na „spřátelenost“ autora s tou či onou firmou a tím pádem neobjektivní závěry testu. Na britském fóru Britmodeller model MB.5 z produkce AZ model stavěl modelář s typickým anglickým jménem Martin Rosa. Požádali jsme pana Rosu o sepsání jeho postřehů. Názor modeláře ze zahraničí by snad mohl být brán za dostatečně nestranný. Článek pana Rosy zveřejňujeme i v „původním znění“.

Úvodem
MB.5 byl posledním z řady prototypů zkonstruovaných během 2. světové války malou firmou Martin Baker. Díky malým zkušenostem firmy a nedostatečným výrobním kapacitám vývoj prototypů neměl velkou podporu oficiálních míst. Celý vývoj byl brán spíš jako experiment a s objednávkou série se příliš nepočítalo. Díky tomu MB.5 dozrával velmi dlouho a když se mu to konečně podařilo, už pro něj neexistovala potřeba. Kvůli problémům se stabilitou došlo ke zvětšení kormidel, v této podobě létal prototyp do roku 1948, ale do sériové výroby se nedostal.

Co dostaneme v krabici?
2 rámečky z šedého plastu a vstřikovanou kabinu, model je vyroben technologií short run (ne HQT) a proto můžeme najít pár nepřesností, vzniklých během procesu výroby, ale žádný velký problém, jen je třeba pečlivé začištění především drobných dílů, například podvozkových noh a hlavní kanónů.

Obtisky pro 3 schemata zbarvení prototypu.

Alternativní díly kormidel pro rané a pozdní provedení.
Pozdní směrovka má dvě varianty spodní části pro prototyp a “námořní verzi” plánovanou pro pozdější vydání modelu.

Návod: vytištěn kvalitně na křídovém papíru a srozumitelný. Nepostupoval jsem podle něj úplně přesně, pro některé kroky jsem zvolil vlastní postup, který se od doporučení návodu lišil např. vstup chladiče a cockpit jsem lepil podle potřeby a ne jako podsestavy. Pracoval jsem tak proto, abych dosáhl co nejlepšího spasování dílů před konečnou montáží podsestav. Můj postup mohu jen doporučit I ostatním.

Sestavený model pana Rosy

Sestavený model pana Rosy

Poznámky:
Vrtule / Kužel
Listy vrtule jsou vylisovány společně s přední i zadní částí kuželu. Je třeba začistit otřep.
Malá propadlina v kuželu vyžadovala zatmelení a přebroušení.
Pozornost jsem musel věnovat začištění dílů jinak není sestava obou vrtulí úplně bez problému.

Interiér
Zadní přepážku nalepte na zadní čelo podlahy, sestava pak přesně pasuje do vymezovačů v pravé polovině trupu. Tento krok určitě dodržte, jinak celá sestava nepasuje.
Pravý boční panel je buď vylisován opačně nebo je chyba v návodu.
Přístrojová deska má hezké pozitivně vylisované reliéfy přístrojů a po dry brushi dostaneme dobře vypadající výsledek. Přední přepážka vyžaduje jen mírné začištění a do trupu pasuje dobře.

Poloviny trupu
Negativní rytí se místy mírně ztrácí.
Díky technologii short run nenajdeme usazovací kolíky, ale s pasováním dílů žádný větší problém není. Slícoval jsem spoj na horní straně, abych zde co nejméně tmelil a brousil. Tím pádem mne čekaly větší opravy na spodní straně trupu, kde po vytmelení a vybroušení přišla ke slovu obnova paneláže.
Pod vrtulovým kuželem není naznačen vstup chladiče. Pokud bychom chtěli být opravdu modeloví, musíme naznačit otvor a vnitřní konstrukci chladiče. Já jsem tento detail neřešil.
Otvory pro umístění výškovek jsou proti sobě mírně výškově posunuty (do 1mm). Je třeba skalpelem ubrat na horní straně otvoru, který je níž.
Podtrupový chladič se skládá ze tří dílů. Návod doporučuje jej sestavit zvlášť jako podsestavu. Místo toho jsem nalepil poloviny chladiče na díly trupu pak teprve vložil vnitřní konstrukci. Postup se mi osvědčil a lícování nebylo nijak složité. Do trupu jsem vlepil přepážku z plastikové destičky, aby nebylo vidět hluboko do trupu až k ostruze.

Kormidla
Směrovka je trochu prohnutá, problém vyřeší buď použití síly nebo koupel v horké vodě.
Pasování je velmi dobré, vyžaduje minimum tmelení a začišťování.

Šachty podvozku
Stěny šachet jsou vylisovány jako dva díly pro přední a zadní část. Ačkoliv jsem postupoval podle návodu a použil ta správná čísla dílů dle návodu, musel jsem díly tvarovat v rukách a přesto mi vznikla mezera mezi zadní stěnou a horním dílem křídla. Je možné, že bych udělal nějakou chybu?
Horní stranu stěn je třeba sbrousit, aby poloviny křídel na sebe dobře pasovaly.
Trochu upravit je třeba I otvory pro vlepení podvozkových noh tak abyste dosáhli správného úhlu.
Křídla.

pic5

Jak je u short runů normální je třeba začistit styčné plochy, aby díly křídla přesně sedla na sebe.
Zkompletovaná křídla se lepí natupo k trupu. Je potřeba mít styčné plochy dobře začištěné, vyhnete se tmelení. Já v křídle ubral materiál, abych redukoval plochu. Sice spoj není tak pevný, ale mně se tento postup osvědčil.

Úprava styčné plochy křídla

Úprava styčné plochy křídla

Překryt kabiny
Kabina je dostatečně čirá a pěkně vylisovaná. Je třeba strhnout vnitřní hranu aby dobře lícovala s trupem. Mně se podařilo dosáhnout uspokojivého napasování, spáru jsem “schoval” disperzním lepidlem.
Rámování je ostré a dostatečně vystupuje, což usnadňuje maskování a aplikaci barvy. Hotový výsledek vypadá velmi dobře.

Obtisky
Bohužel nemohu posoudit, protože jsem je nepoužil.

Přesnost
Do plánů jsem se nedíval. Ale výsledek vypadá dobře a určitě MB.5 vystihuje.

Závěr
Soustředil jsem se ve svých poznámkách na těžkosti, se kterými jsem se setkal při stavbě, takže mohou vyznít jako příliš kritické. Nejsem žádný špičkový modelář, to můžete posoudit z fotografií. Ale za svoji kariéru jsem pár short runů postavil, takže vím, že je třeba počítat s větším množstvím začišťování před sestavením a stavbu MB. 5 jsem si užíval.
Každému, kdo nějaký short run postavil mohu tento model doporučit. Díky celkem bezproblémovému pasování dílů a při pečlivé stavbě je to I dobrý kit pro ty, kteří chtějí stavbu short runu teprve zkusit.
Můj model jsem dokončil ve “what if” zbarvení 915 peruti RAF, 2nd TAF v Belgii v roce 1945.

pic8

Text a fotografie
Martin Rosa
Great Britain

Text v angličtině – English version

Introduction
The MB5 was the last of a family of fighter prototypes designed and constructed during the second World War by the tiny Martin Baker company, based West of London. Having very limited pre-war experience of previous aircraft design and no production facilities, Martin Baker received little official encouragement beyond contracts for the prototypes, and one gets the impression that the authorities considered them as interesting experiments but had little expectation of letting production contracts. For these reasons, the MB5 – a substantial redesign of the earlier MB3 – took a long time to mature and, by the time it did, the need for it had, arguably, disappeared. Initially, the original tail surfaces led to poor stability and control characteristics, so larger units were designed and fitted that provided much improved handling qualities. The prototype continued to be flown until at least 1948 but no production orders were forthcoming.

What’s in the box?
2 sprues of grey plastic and an injected canopy: the kit is produced using limited run moulding technology (not HQT) and some mould misalignment was present; although not a major problem, this required careful clean up on smaller parts, such as the undercarriage legs and cannon barrels;

Decals for 3 schemes for the prototype aircraft;

Alternative early and late fin / rudder & tailplane;
Late fin / rudder assembly has alternative lower sections; a standard RAF version and a ‘hooked’ RN version, for use in future releases;
Instructions: these are nicely produced on glossy paper, and fairly self-explanatory. However, I didn’t follow the build sequence shown and I found it easier in some cases (eg the radiator inlet and cockpit) to build these ‘in situ’ instead of as separate sub- assemblies. I did this to ensure the best fit prior to completion of the sub-assemblies. I would recommend this approach to all.

Comments

Prop / spinner
Propeller blades are integrally moulded with both front and rear portions of the spinner. Flash around the propeller blades needs careful removal;
Slight sink mark on front part of spinner needed filling and sanding;
Given some clean up, the contra-rotating propeller assembly goes together with few problems.

Cockpit
Rear edge of cockpit floor butts against front face of aft cockpit bulkhead; assembly then fits against raised lip on inner right fuselage. Don’t get this the wrong way round or the fuse halves won’t fit. Doing it the above way gives a good fit;
Right console appears to be moulded back to front – or instructions are wrong;
Instrument panel (on integrally moulded front cockpit bulkhead) features nicely moulded raised detail and looks good after dry-brushing. A small amount of sanding is required to ensure the front cockpit bulkhead fits properly above the cockpit floor.

Fuselage halves
Recessed panel lines are a little wobbly in places;
Limited run nature of kit means no location pins, but fit was pretty good, with just a small amount of sanding / filler to sort the top joint, with more of a mismatch on the bottom joint. More sanding / filler here, meaning that panel lines on the centre section needed rescribing;
There is no air intake beneath the nose immediately behind the spinner. For accuracy, this would need to be cut away and the interior ducting adding for total accuracy (I didn’t bother);
Tailplane location slots on fuse halves are slightly misaligned in height between fuselage halves (~1mm). Some scraping with a knife at the upper edge of the lower slot is required to level the tailplanes up;
The underside radiator intake is made up of 3 parts; the instructions suggested building this up separately but instead I chose to assemble this in situ to get the best fit. This worked well for me, and only limited fairing in was required. Oh, I also added a plastic card insert between the fuselage halves to blank off the radiator duct to prevent a see-through look to the tail wheel well.

Empennage
Both the tailplanes and fin / rudder are slightly bent when looked at from the front. Brute force or immersion in hot water followed by lesser force can solve this;
Fit of the empennage is good, requiring nothing more than some correction fluid, followed when dry by removal of excess with a cotton bud moistened in enamel thinners.

Mainwheel Bays
The mainwheel bay walls are separate pieces with both front and rear parts. Despite following the instructions and using the correctly numbered pieces, I had to severely bend the front bits to get them to sit in the right location. There are still gaps here between the rear parts and the inner edges of the upper wings. Did I do something wrong here?
Mainwheel bay walls need to be sanded down a couple of millimetres at the outboard end to allow the wings halves to fit well;
A small chunk needs to be taken out of the front of each bay wall to allow the main wheel legs to take up the correct forward rake.

Wings
A small amount of sanding is required on parts of the inside faces to allow a step-free finish between upper and lower wing halves;
Completed wings are butt-fitted to the fuselage. To minimise the amount of filling required, it is important to ensure a step free finish on the butt joint portion of the wing halves. I did this by drilling a rebate on the butt edge using a micro hand-held drill. However, this does reduce the area of the butt joint and could cause weakness, although I haven’t had a problem here.

Canopy
The canopy is clear and well moulded. However, I needed to chamfer the inside edges of the canopy sides and carefully shape the front and rear to get the best fit to the fuselage. I achieved a reasonable fit, but still required a fair amount of white glue to fair in the sides;
The canopy frame lines are distinct which aids masking and painting. The finished result looks good.

Decals
Sorry, don’t know; didn’t use them.

Accuracy
Again, I don’t know; haven’t looked at any plans. It looks good when completed.

Summary
I have concentrated on the issues I found during this build, so the above probably reads as very critical. As you can see from the pictures, I am no master modeller. However, having built a few limited run kits in my time, I made sure I dry-fitted every part before assembly and I thoroughly enjoyed the build. I would recommend this kit to anyone who has made a limited run kit before; given the generally good fit possible after a small amount of clean up, this would be a good first limited run kit for someone who hasn’t.
I finished my kit as a ‘what if’ operational RAF example, operated (in my universe) by 91Sqn of the 2nd Allied Tactical Air Force, in Belgium in early 1945.

Text and photos by
Martin Rosa
Great Britain

Leden 25, 2017