PROČ 17. ZÁŘÍ SLAVÍME DEN ČS. LETECTVA

Určitě není od věci připomenout si jedno výročí, které připadá právě na dnešní den.

Dne 3. května 1944 vznikla na území Sovětského svazu 128. československá stíhací peruť, která byla 3. června po doplnění přejmenována na 1. československý stíhací letecký pluk v SSSR. Jeho vytvoření předcházela dlouhá řada jednání mezi londýnským ministerstvem obrany a členy vojenské mise v SSSR. Piloti, nacházející se na území Sovětského svazu počátkem Velké vlastenecké války byli postupně v letech 1941 – 1942 přesunováni do Velké Británie k jednotkám RAF. Teprve až koncem roku 1943 byla uzavřena jednání o vzniku československé letecké jednotky. Počátkem roku 1944 bylo přepraveno 21 čs. letců z Anglie do Sovětského svazu, kde začal jejich výcvik na letadlech Lavočkin La-5. V létě byli již letci vycvičeni a připraveni k odeslání na frontu. Letecký pluk byl po stránce vojenské a kázeňské podřízen 1. čs. armádnímu sboru, po stránce taktické a operační spadal pod pravomoc sovětského leteckého svazku.


Po zahájení SNP přeletěli velitelé na 4 letadlech 15. září 1944 na letiště Tri Duby prozkoumat možnost operování přímo z povstaleckého území. Pro zranění zůstal npor. Stehlík na Slovensku i s letadlem La-5FN trupového čísla 88. Ostatní tři velitelé přeletěli zpět. Po podání hlášení rozhodl generál Krasovský o přesunu celého pluku.
17. září 1944 odletělo zbývajících 21 letadel. Při mezipřistání v Krosně byl poškozen La-5FN trupového čísla 95 pilota Rudolfa Borovce. Na polním letišti Zolná u Zvolena přistálo téhož dne 20 letadel. Zolná byla vybrána jako bezpečnější místo ve srovnání s často bombardovanou základnou Tri duby. Pluk se pokoušel o nasazení také na nevyhovujícím polním letišti Rohozná a později v říjnu 1944 se pluk přemístil na Tri Duby, protože Zolná byla pro rozbahněnou plochu již nepoužitelná. Po příletu na Slovensko se pluk stal součástí 1. československé armády na Slovensku a podařilo se mu vybojovat nadvládu nad vzdušným prostorem povstaleckého území (i za pomoci spojeneckého letectva (15th Air Force USAAF), které zničilo Němci využívanou leteckou základnu Malacky).

První a zároveň jednou z nejdůležitějších operací byl nálet na letiště v Piešťanech uskutečněný už 18. září 1944. Na letišti v Piešťanech předtím průzkum kombinované letky zjistil přítomnost 30 německých letadel (typů Ju-88, Ju-87, Bf-109 a Fw-189). Přepad provedla osmičlenná skupina pod vedením velitele první perutě nadporučíka Stehlíka, využila moment překvapení a na zemi zničila 10 nepřátelských letadel, dalších 10 zničila pravděpodobně a 10 poškodila. Letci podporovali i pozemní povstalecké jednotky na frontách a kromě stíhání plnili i bombardovací, bitevní a průzkumné úkoly. Bojovou činnost zajišťoval slovenský a sovětský pozemní personál. Munici, pohonné hmoty a náhradní díly dodávala vzdušným mostem 6. letecká armáda generála Krasovského. 25. října 1944 byl pluk evakuován. 11 letuschopných letadel odletělo ve směru na Polsko a Rumunsko, dvanácté se poškodilo při startu. Po ústupu povstalců do hor nebylo možné evakuovat všechen pozemní ani letecký personál.


Do tohoto dne uskutečnili letci pluku 573 bojových letů v trvání 376 operačních hodin, zaznamenali 9 potvrzených a 10 pravděpodobných sestřelů nepřátelských letadel. 11 nepřátelských letadel zničili na zemi. Dále zničili 77 nákladních a 13 osobních automobilů, 3 dělostřelecké a 3 minometné baterie, 2 tanky a 3 lokomotivy. Při útocích na pozemní cíle zahynuli: ppor. F. Vaculík, ppor. B. Mráz a ppor. T. Motyčka. Později v horách zahynuli: por. R. Borovec, ppor. Medveděv a staršina Šapošnikov.


Již v průběhu Slovenského národního povstání přeletěla do Sovětského svazu skupina 108 slovenských letců, k nimž se postupně přidávali další slovenští piloti z kombinované letky, kde již chyběla letadla a piloti, ti buď přeběhli, nebo byli transportováni ze Slovenska dopravními letadly. Sovětské velení dalo souhlas s vytvořením dalších dvou leteckých pluků – 2. čs. stíhacího a 3. čs. bitevního. Z těchto tří jednotek vznikla 1. čs. smíšená divize, jejímž velením byl pověřen pplk. Ludvík Budín. Čs. letci byli vyzbrojeni stíhacími letadly Lavočkin La-5 a La-7, bitevními letadly Il-2 Šturmovik a střemhlavými bombardéry Pe-2. Dne 14. dubna 1945 proběhla první bojová akce, kdy úspěšně zaútočily dvě skupiny bitevníků podporované stíhači na vojenské cíle nepřítele nedaleko vesnice Olzy. Čs. letci útočili na bojovou techniku, pevnůstky, palebná postavení, velitelská stanoviště, dopravní prostředky a shromaždiště tanků nepřítele, podporovali a chránili pozemní vojska, útočili na komunikace, prováděli letecký průzkum. Divize provedla od 14. dubna do 9. května 1945 567 bojových vzletů v trvání 515 operačních hodin. Zničila desítky aut, tanků, obrněných vozidel, povozů, železničních vagónů a velké množství živé síly nepřítele. Dne 9. května 1945 přistály dva bombardéry 1. čs. smíšené letecké divize na letišti v Praze – Kbelích, což byl symbolický příspěvek Pražskému povstání. 10. května se čs. letadla přesunula z Polska na polní letiště v Albrechtičkách u Ostravy, dne 14. května přistály první letouny na letištích ve Kbelích a Letňanech.

zdroj – internet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *