Kawasaki Ki-61 Hien (japonsky: 飛燕, Vlaštovka) byl japonský jednomotorový stíhací letoun užívaný ve druhé světové válce. V japonské armádě dostal typ označení stíhací letoun typ 3 (三式戦闘機, Sanšiki sentóki). Spojenecké kódové jméno Ki-61 bylo Tony. Šlo o jediný japonský sériově vyráběný stíhací letoun s motorem chlazeným kapalinou.
Japonské císařské armádní letectvo přijalo do výzbroje Ki-61 na konci roku 1942 a v únoru 1943 předalo 23. nezávislé peruti v Ótě první stroje.
Ki-61 si vysloužily respekt Spojenců v bojích nad Novou Guineou v dubnu 1943 (68 a 78. sentai), Filipínami, Tchajwanem a Okinawou. Tvořily součást výzbroje protivzdušné obrany Tokia (např. 244. sentai, 2. čútai), avšak na létající pevnosti B-29 nestačily.
Podívejme se, jak si s Vlaštovkou poradila japonská Tamiya, která novinku představila v německém Norimberku letos v únoru.
Součásti stavebnice jsou uloženy v pevné dvoudílné krabici, dostatečně velké s povedeným boxartem na víku. Design krabičky je povedený a na tento standard jsme u výrobce zvyklí. Obal je střízlivý, výrobce si uvědomuje, že svoje kvalitní výrobky nemusí zákazníkovi vnucovat přehnaným obalem.
Návod je vytištěn včetně kamuflážních schemat černobíle, i zde se Tamiya drží své tradice i v době kdy mnoho výrobců přechází na barevné návody. Srozumitelnosti to nijak neubírá, návod je přehledný a logický. Všechny kresby jsou dostatečně detailní. Kamuflážní schemata jsou příjemně velká a ztvárnit povrchovou úpravu podle nich bude snadné.
Součástí stavebnice je i malý aršík „kabuki“ s natištěnými šablonami na vykrytí kabiny. Doporučení v návodu „vyříznout modelářským nožem“ považuji za japonský žert a poohlédnu se po maskách specializovaného výrobce. Ovšem kdo chce, může si masky vyříznout. Ke cti výrobce slouží fakt, že masky do stavebnice přikládá.
Když už jsme začali „doplňky“ plastu, podívejme se nyní na obtisky. Aršíky jsou ve stavebnici dva, větší obsahuje součásti markingu, na menším jsou popisky a detaily. Rád bych napsal, že popisky jsou čitelné, ale pro mne jako Evropana jsou nečitelné, i když perfektně vytištěné. Ale za to, že je nepřečtu opravdu výrobce nemůže.
A jak vypadá plast? Tamiya se drží své osvědčené metody, že jednomotorová stíhačka ve čtvrtce opravdu nemusí mít 250 dílů, aby se stala „definitiv kitem“. I nová Ki-61 má poměrně málo dílů, ale technologicky perfektně zpracovaných. Malé množství dílů znamená rychlou a pohodovou stavbu, což je pozitivum v době, kdy největším nepřítelem modelářů je především čas. V krabici tak najdeme dva hlavní rámečky s díly.
Všechny hlavní díly draku mají velmi jemné detaily povrchu, prosté módních výstřelků. Povrch je prost vtaženin a dalších nešvarů. Je vidět, že japonský výrobce je lídrem oboru co se technologií týče.
Úroveň detailů má shodnou úroveň na křídlech i trupu, po sestavení modelu nás tak nebude rozdílná úroveň zpracování rušit.
Detaily interiéru i dálších částí letounu jsou perfektně zpracované i bez zbytečného rozkouskování na prvočinitele.
Příjemným bonusem je „stavebnice ve stavebnici“ – rámeček s díly motoru, který je zpracován tak, že postačí natahat pár drátků a doplnit úplné drobnosti a směle můžeme tuto partii odkrytovat.
Průhledné díly jsou průzračně čiré a dostatečně tenké. Kabina je vylisována jako rozdělená a lze ji instalovat bez problémů v otevřené poloze.
Když už jsme u těch průhledných dílů, musíme zmínit i polovinu trupu, vylisovanou z průhledného plastu. Můžeme tak model postavit v konfiguraci, kdy polovina trupu bude kamuflovaná a z druhé strany budou viditelné vnitřní instalace a agregáty. Milý bonus. Uvidíme, kolik potkáme „poloprůhledných“ Ki-61 na soutěžích nebo na internetu.
Co dodat na závěr? Novinka firmy Tamiya podle mne splňuje všechny požadavky na moderní kit. Již na první pohled slibuje pohodovou stavbu a hezký přírůstek do vitrinky. Modelářům stavebnici doporučuji. Zakoupit ji můžete v síti prodejen a na e-shopu dovozce, firmy MPM
Jan Doleček
Vyjádření dovozce – dovozce, firma MPM, nemá k textu recenze žádné výhrady.