Na konci padesátých let sovětské letectvo hledalo proudový letoun, který by nahradil cvičné letouny s pístovým motorem; tento požadavek se později objevil ve všech zemích východního bloku. Firma Aero odpověděla prototypem XL-29 navrženým Zdeňkem Rubličem a Karlem Tomášem. Letoun poprvé vzlétl 5. května 1959 a byl poháněn britským motorem Bristol Siddeley Viper.
Pro letoun byl souběžně vyvíjen československý motor Motorlet M-710 s moderním axiálním kompresorem. Později v září 1956 hlavní předpokládaný zákazník, letectvo Sovětského svazu, požadovalo jednodušší motor s radiálním kompresorem a pro letoun začal být vyvíjen později úspěšný motor Motorlet M-701. Z důvodu zpoždění vývoje tohoto motoru létaly první dva prototypy s britským motorem Bristol-Siddeley Viper.
V roce 1961 byl Delfín porovnáván s letouny TS-11 Iskra a Jak-30 a stal se vítězem. Polsko dále pokračovalo ve vývoji letounu TS-11 Iskra, ale ostatní státy Varšavské smlouvy se rozhodly pro Delfína.
Výroba začala v roce 1963 a trvala 11 let, vyrobilo se okolo 3 500 ks. Vyvinuta byla i jednomístná verze L-29A Akrobat. Průzkumná verze s kamerami v přídi letounu se vyráběla jako L-29R. Odstraněním průzkumného vybavení a zadní sedačky bylo 31 kusů konvertováno na jednomístnou variantu L-29RS pro pokročilý výcvik.
Autor fotografií: Speedy
