PŘEDLOHA
18. června 2013 jsem navštívil letecké muzeum Krumovo, které se rozkládá na volné ploše. Zde jsem spatřil právě renovovaný raritní exponát – L-200D sériového čísla 10 se starším typem výsostného označení. Zaznamenal jsem drobné změny oproti původnímu zbarvení. Tenké linky na trupu a motorech mají nyní barvu horních ploch a nejsou tmavě modré jak je nabízí obtiskový aršík AZ model.
STAVEBNICE
Výlisky AZ model jsou světle šedé s jemným rytím. Stavebnice je rozdělena do tří rámečků, trup, motorové gondoly a ocasní plochy v jednom, křídla, podvozky a směrovky v druhém.Průhledné díly, kterých je šest pak tvoří ten třetí. Stavebnice obsahuje i resinové díly – palivové nádrže, čela motorových gondol, kola hlavního podvozku a podlahu kokpitu s odlitými sedačkami. Planžeta leptů obsahuje jemné detaily jako dveře přední podvozkové šachty, pedály řízení, palubní desku, stupačky, berany řízení dveře hlavního podvozku a různé typy antén.
STAVBA
Stavba je snadná, začneme ji sestavením kokpitu a nabarvením jednotlivých podsestav. Podsestavy po nabarvení usadíme na místo. Motory sestavíme z pěti dílů pro každý. Pracovní postup je shodný se sestavou interiéru. Výhodou stavebnice je, že můžeme postavit jak verzi A tak i verzi D, která se lišila třílistými vrtulemi.
Sestava křídel se skládá ze dvou horních a dvou spodních polovin křídla, zadní části motorových gondol jsou vylisovány zvlášť. Sestava je bezproblémová, pasování většiny dílů je dobré. Použil jsem minimum tmelu na přechody křídel do trupu. Stavba trvala chvíli a přinesla mi jen jedno nebo dvě překvapení, která stojí za zmínku. Model je těžký na ocas, do přídě trupu a motorových gondol je třeba dát závaží. Resinová čela těchto gondol vyžadují po přilepení tmelení.
Průhledné díly cockpitu vyžadují vyzkoušení nasucho a případné oříznutí nebo jemné přibroušení. K jejich nalepení jsem použil Klear abych je nepoškodil. Z vlastního vrakoviště jsem na přední sedadla umístil dvě figurky „posádky“, na všechna sedadla pak upínací pásy.
Jakmile se dostaneme k sestavě motorových gondol a nalepení vstupů vzduchu, stavební návod nás zmate. Obrázek v kroku 10 ukazuje vstup vzduchu (díl č. 18) na vnitřní straně gondol. Naproti tomu trojpohledový výkres na poslední straně návodu znázorňuje vstupy vzduchu oba na vnější straně gondol. Správně mají být vstupy na pravé straně obou gondol. To samé platí i pro výfuky, které návod umisťuje na vnější stranu gondol, ve skutečnosti byly výfuky na levé straně gondol.
ZBARVENÍ A OZNAČENÍ
Vymaskoval jsem průhledné díly a model nastříkal polomatnou bílou barvou. Horní část trupu jsem poté nastříkal modrým odstínem z akrylové řady Humbrol, který odpovídá přesně zbarvení stroje v krumovském muzeu. Horní plochy křídel a ocasních ploch byly polomatně bílé , zbytek trupu a spodní plochy hliníkové. Vnitřní strany krytů podvozku byly tmavě šedé.
Celý model jsem závěrem přestříkal vrstvou Klearu. Obtisky jsou ve špičkové kvalitě a výborně kopírují povrch modelu.
SHRNUTÍ
Ze všech úhlů pohledu to byla snadná stavba ne zrovna obvyklé předlohy. Model je snad trochu dražší než by mohl být, ale určitě zaujme třeba zájemce o bulharské letectvo pro které to je změna z různých verzí migů 17, 21 a 23, které si s tímto letectvem obvykle spojujeme.
Carmel J. Attard
Překlad pro Modelářovo.cz se souhlasem autora Jan Polc
Odkaz na původní článek ZDE