JAK SE FROG DOSTAL DO SSSR, HISTORIE NOVO

Dnešním mladším modelářům asi název firmy NOVO mnoho neřekne. My starší ale o okolnostech vzniku této firmy a pozadí jejího fungování mnoho nevíme. Pojďme se dnes na historii fenoménu přesunu „imperialistických“ modelů do tehdejší bašty komunismu podívat, je to zajímavá historie.

Vrátíme se do druhé poloviny sedmdesátých let. Tehdy byl FROG součástí společnosti Rovex. Ačkoliv se všeobecně vnímá jinak, FROG nepatřil mezi „mainstreamové“ výrobce, 70% prodaných stavebnic na britském trhu pocházelo z produkce jiné legendy – Airfixu. O zbývajících 30% se dělili ostatní výrobci včetně zahraničních (mezi nimi tehdy vysoce hodnocené Kovozávody z ČSSR). Pro FROG se situace prudce zhoršila v roce 1974, kdy na trh plastikových modelů velmi agresivně vstoupil Matchbox, dobře známý kovovými modely automobilů a jehož kity byly na vysoké úrovni zpracování. Navíc díky „angličákům“ měl Matchbox výbornou distribuční síť. Ve FROGU z toho bylo velké bolení hlav…., místo na trhu se dramaticky zmenšilo.

Pro Rovex, vlastníka FROGu přišlo řešení situace s prodělečnou firmou z místa, které nikdo nečekal ani v divokých snech…..
Na XXIV. sjezdu komunistické strany Sovětského svazu padlo rozhodnutí zlepšit zásobování trhu hračkami a polytechnickými stavebnicemi. Do země měly být přivedeny západní firmy, které by měly zájem o výrobu přímo v SSSR a které by mohly nabídnout patřičný sortiment. Mezi prvními se v Moskvě objevili zástupci skupiny Dunbee-Combex-Marx, která vlastnila Rovex a tím pádem i FROG. Nabízeli velké množství výrobků, třeba železniční modely Tri Ang nebo autodráhy Scalextrix. Ty byly shledány jako složité pro sovětský průmysl. Ale plastikové stavebnice se velmi zalíbily.
Sovětská strana samozřejmě nechtěla utrácet valuty, platit chtěla výrobky. A jsme u jádra pudla…. Vznikla dceřinná firma Novo Toys Ltd. (vzpomínáte si na adresu Maxey, Peterborough, England, PE6 9HQ? Ne? Tak se podívejte na krabičku modelu Novo, máte-li doma nějaký). Ta zodpovídala za výrobu, dodávky a prodej na Západě. Sovětský partner se jmenoval Novoexport, ale 100% akcií vlastnili Britové. Smlouva vstoupila v platnost v srpnu 1975. Podle stáří forem byly stanoveny počty dodávek po jejichž splnění měly formy přejít do sovětských rukou.

Obrázek se měnil i u P-38, změna se dotkla i posledních sérií pod značkou FROG, stejně jako u SB-2

Do kontraktu samozřejmě vstoupila i politika – německé a japonské typy Rusové odmítli, Tupolev SB dostal novou krabičku, případně sáček (na původní měl letoun zbarvení Luftwaffe), u několika modelů se měnily obtisky. Velký problém byl s modelem Fokker XXI. Sovětští letci jako fokkery označovali Fw 190, bylo třeba vysvětlit, že se jedná o holandský stroj….
Sovětská strana požadovala větší počet domácích typů a byl vypracován i seznam včetně katalogových čísel. Britové se zavázali k dodávce deseti kovových forem ročně! Pojďme se na seznam podívat –

F312 Anatra DS
F310 LaGG-3
F308 MiG-3
F311 Jak-3
F314 IL-2
F316 IL-4
F313 La-5
F317 MiG-19
F360 I-16 typ 24
F343 I-153
F319 Po-2
F343 R-5
F315 Tu-22
F318 Jak-1m

K úvodní čtveřici typů se ještě vrátíme…. Nyní si jen řekněme, že formy byly vyrobeny, ale do SSSR se nikdy nedostaly.

První formy FROGu dorazily do Sovětského svazu v roce 1976, rok po ukončení výroby mateřskou firmou v Anglii. Dodávky začaly v roce 1977 a Novo Toys opět začala vydělávat…..
A také začaly problémy. Kultura výroby v SSSR byla trochu jiná než byli Angličané zvyklí. Například formu na Mirage závod skladoval na dvoře celou zimu a na jaře musela projít restaurací v Anglii. Při kontrole formy na Typhoona se zjistilo, že všech šest šroubů držících části formy pohromadě je utrženo a jsou nahrazeny čtveřicí samořezných vrutů pochybné kvality. Práce s takovou formou byla hodnocena jako životu nebezpečná.

Problém byl plast. FROG používal materiál Shell S173 s tavným faktorem 35, sovětský plast měl obdobný faktor na úrovni 4….. Díky tomu potřeboval o 50 stupňů vyšší teplotu a dvojnásobný tlak. Výsledkem byly zástřiky, tak běžné u stavebnic Novo. Některá zjištění britských techniků ma místě byla děsivá.
A ke slovu se dostávala opět politika. V katalogu Novo Toys v roce 1980 se objevila zmínka, že Sea Fury sestřelovaly Migy 15 v Koreji. Rusové odmítli typ dodávat a do Anglie se dostalo pouze pár kusů ze zkušební série.

Nicméně díky ceně se Novo na západních trzích prodávalo velmi dobře. Všechno se zdálo být OK.Za nečekaným koncem firmy Novo stojí krach koncernu DCM, vlastníka Novo Toys. V aukci, která následovala se kupec pro Novo nenašel. V roce 1980 firma skončila, likvidace pokračovala do roku 1985. A formy přešly do vlastnictví Sovětského svazu. Poslední stavebnice byly dodány do Británie v roce 1980, vyprodány byly o rok později. Následně bylo rozhodnuto Rusům předat zbytek krabiček a obtisků. Třeba na Twin Mustanga bylo předáno 46 000 krabiček. Dnešní výrobci momentálně závidí…..

Modely Novo měly shodné krabičky (boxarty) jako FROG, některé byly pozměněny a pět bylo zabaleno v krabičkách původem od firmy Air Lines, což byl americký distributor FROGu. Na některé modely se již nepodařilo krabičky a přebaly na v sáčku balené stavebnice natisknout, což byl případ modelu Whitley nebo Shackleton.

B-26 v obalu Air Lines. Pět boxartů této firmy bylo použito na modely NOVO

Rekord v prodeji drží Comet 1/96, Caravelle 1/96 a Fairey FD-2, těch se prodalo 165 000. Těsně následuje třeba Master III a Attacker se 155 000 kusy. Počet kusů se odvíjel od doby produkce spíš než od atraktivnosti typů. Angličané jako první do Ruska přesunuli formy pro ně méně zajímavých typů.

Odbočme na chvíli ke značce Novoexport. Rusové chtěli nejen dodávat výlisky ale i zásobovat východní trhy kompletními stavebnicemi. Bylo rozhodnuto o změně designu obalu, modrá byla vyměněna za červenou a logo NOVO bylo vyměněno za logotyp Novoexport. Obtisky i obaly se tiskly ve Velké Británii, pro jistotu. Nedůvěra Britů v partnera byla tak velká, že trvali na razítkování zabalených stavebnic, aby měli kontrolu.
V červených krabičkách jsme mohli potkat třeba D-520, Blériot XI nebo Wessex. Já si ale nevzpomínám, že bych je viděl na našem trhu, i když to nevylučuji.

Firma NOVO skončila ve víru změn perestrojky v Sovětském svazu. Dnes jsou původní formy FROG rozesety nebo ztraceny ve velké zemi. Některé z nich ale i nadále potkáváme v různých přebalech.

A co Anatra, LaGG-3, Jak-3 a MiG-3? Firma Rovex se je pokoušela prodat, nabízela je postupně Lindberghu, Revellu, Monogramu a Starfixu. Zájem o ně ale nebyl. V roce 1982 se v Rusku objevil Jim Holmes, který měl zájem o distribuci původních FROGů ve Velké Británii. Při jednání zjistil, že podnik zahraničního obchodu nemá tušení o tom co nabízí, zcestné představy o obalech atd. (Rusové například nabídli vyměnit obtisky za samolepky, ty skutečně i vytiskli a my je mohli potkat třeba ve stavebnici Phantoma.) Další zjištění bylo zajímavé, ve Velké Británii se nacházejí čtyři nepoužité formy….. Holmes když viděl sovětský přístup jednal rychle a s partnery založil společnost Glenprime Ltd., která byla záhy přejmenována na Red Star Model Kits Ltd.
Prvních 7000 kusů bylo dodáno americkému distributorovi v roce 1983. V USA se ke konci prodávaly v xerokopiích původních obalů….. Red Star jednal o dodávkách výlisků ze Sovětského svazu, byly zadány nové obrázky, třeba na Venturu a Whitleye. Jednání nakonec skončila ve víru perestrojky neúspěšně a nakonec Red Star zkrachoval. Formy byly odprodány společnosti EMHAR a ta je vlastní dodnes.

Honza Polc

Zpracováno na základě článku S. Svinova a informací V. Morského