Požadavek znát polohu a pohyb nepřátelské flotily na hladinách světových moří vedl Brity k vývoji tohoto dnes prakticky zapomenutého letounu.
Airspeed A.S.39 Fleet Shadower byl britský letoun pro dálkový průzkum, který se ale nedostal z prototypového stadia. Ačkoliv koncept byl slibný, požadavky na stroj této kategorie zanikly s příchodem spolehlivého radaru.
Royal Navy vypsalo požadavky na letoun, který by byl schopen dlouhou dobu stínovat nepřátelská plavidla pod označením Operational Requirement OR.52 , podle nich měl být letoun schopen operovat za dne i v noci. Na základě OR 52 vznikly konkrétní specifikace označené S.23/37. Ty požadovaly pomalu létající tichý stroj schopný startů z paluby letadlové lodi. Rychlost byla stanovena na pouhých 38 mil/h po dobu minimálně 6 hodin ve výšce 460 metrů.
O slibnou zakázku se ucházelo celkem pět leteckých továren – Percival, Short Brothers, Fairey Aviation, General Aircraft Ltd a Airspeed.
General Aircraft přihlásil typ G.A.L.38, který se koncepně velmi podobal konkurenčnímu A.S.39.od firmy Airspeed. General Aircraft a Airspeed byly vyzvány k postavení dvou prototypů Airspeed obdržel zakázku 10. srpna 1938.
A.S.39byl hornoplošník s dřevěnými nosnými plochami a celokovovým trupem. Podvozek byl robustní, pevný. Posádku tvořili pozorovatel, radista a tři piloti.
Místo pozorovatele bylo v prosklené přídi trupu, ze které vedl průchod k radistovi pod prostorem pilotů na hřbetě trupu. Pohon obstarávaly čtyři motory Pobjoy Niagara V, hvězdicové sedmiválce o výkonu 130 koní. Ty byly umístěny v náběžné hraně křídla a tím zvyšovaly vztlak na křídle při nízké rychlosti letu. Chod motorů byl navíc velmi tichý. Křídla bylo možno složit s ohledem na hangárování a manipulaci na palubě letadlové lodi.
Ze dvou prototypů byl dokončen pouze jeden, do vzduchu se dostal díky problémům s pohonnými jednotkami (ty trpěly silnými vibracemi) až 17. října 1940, Během zkoušek se projevily problémy se stabilitou podmotorovaného letounu. Firma. Airspeed byla vyzvána k výměně motorů za dva Armstrong Whitworth Cheetah XI a k přidání obranně výzbroje v podobě dozadu střílejících kulometů. K tomu a ani k dokončení druhého prototypu až do 17. února 1941 nedošlo a k tomuto datu námořnictvo požadavek zrušilo a firmu požádalo o sešrotování obou prototypů. Konkurenční G. A. L. 38 létal o několik měsíců dříve a sešrotován byl v březnu 1942. Požadavky na obdobný stroj byly shledány jako zastaralé s ohledem na příchod radaru a Liberatoru…
Honza Polc