Super Cuby v Belgickém letectvu- k novince KP

KPM0064_camo                                                                                         Super Cuby v Belgickém letectvu

V rámci amerického poválečného programu pomoci M.D.A.P. Se Belgické letectvo rozhodlo nakoupit 157 letadel Piper L-18C. Zakázka číslo AF33(600)-23949 se realizovala v létě roku 1952. Stroje byly přebírány na letišti Weveldem. Po reorganizaci ozbrojených sil byly všechny Super Cuby od 1. dubna 1954 převedeny do nově vytvořených lehkých leteckých sil pozemního vojska. Zároveň bylo jejich jasně žluté zbarvení přemalováno kamuflážními barvamy zelenou a hnědou. Množství nakoupených Piperů dalece převyšovalo možnosti jejich praktického využití a proto se 25 kusů prodalo dál Dánsku (stroje L-88 až L-112) a Holandsku (stroje L-104 až L-112) Množství dalších strojů bylo uloženo ve skladech na případné další pužití. V roce 1963 napadlo vedení armády zjednodušit značení zbylých Cubů… bohužel výsledkem se stal zmatek, protože některé Cuby dostaly nová čísla již zrušených, nebo prodaných strojů.

Převažující nápní služby Piperů byly spojovací lety, především k Belgickým jednotkám v Německu. Lety v ne příliš známém prostředí a za špatné viditelnosti měly pro Belgické piloty až příliš často tragický konec.

Velkou popularitu na leteckých dnech v té době měla předváděcí skupina vojenských Piperů jménem „The Pipettes“.

V červnu 1970 pak byly zbylé Pipery definitině staženy ze služby a jejich úkoly převzaly nově nakoupené vrtulníky Alouette II.

Odstavené stroje Belgická armáda vesměs rozprodala do soukromých rukou.

Osudy některých belgických Super Cubů:

Katastrofy-

19.7.1954- hned na začátku provozu se dva Cuby srazili ve vzduchu u města Mariaburgu. Pilot L-20 kolizi naštěstí přežil – stroj byl ale zrušen. Pilot L-18 tolik štěstí neměl a tak se stal prvním mrtvým v troskách Belgických Piperů.

7.3.1955- spadl L-27 v Německu u Vlatten. Osádka zahynula,

19.10.1956- V Hemmerde v Německu končí život dalšího belgického pilota v troskách stroje L-45

25.4.1957- padá v Německu u Kolína- Niehlu L-22. Pilot je na místě mrtev.

19.6.1957- Wahn v Německu byl svědkem další katastrofy- pilot mrtvý stroj L-34 byl zrušen.

7.10.1959- umírá další pilot v troskách L-50.

2.4.1963- se za letu láme křídlo stroji L-134, letci neměli žádnou šanci na přežití…

26.9.1967- nepodařený start z letiště Lissor se stal osudným osádce L- 24

22.5.1968- u Kuringenu padá L-85 a uzavírá smutnou kapitolu tragických úmrtí belgických vojenských pilotů na těchto strojích

Během let služby nemalý počet Piperů byl také zrušen z důvodů havárií, které naštěstí skončily beze ztrát na životech letců….

Tady je přehled zrušených strojů z důvodu havárie podle let:

1955- L-64,

1956- L-73,

1957- L-02

1958- L-07, L-08, L-47,L-56, L-69, L-70,

1959- L-06, L-59,

1960- L-13, L-17, L-61, L-117, L-118,

1961- L-62, L-81, L-86, L-151,

1962- L-21, L-33, L-36, L-43, L-76, L-84,

1963- L-04, L-133,

1964- L-80,

1965- L-54,

1966- L-124, L-157,

1967- L-30, L-67, L-141, L-119,

1969- L-137,

Ze 132 strojů co zůstaly Belgické armádě bylo 46 zničeno ve službě

Nasazení letadla, které umělo přistát a odstartovat skoro z „každé louky“

s sebou prostě neslo větší míru rizika zničení stroje.. a to se projevilo u Belgičanů v míře vrchovaté.

Nakonec jsem si nechal pár perliček:

Přinejmenším stroje L-148, L-151 a L-152 létaly ve Rwandě, zažily poslední roky Belgickéhé správy a L-151 byla prokazatelně zničena na letišti v Kigali

11.7.1962 upadlo za letu křídlo L-33, díky struktuální vadě, pilotovi se podařilo rychle vyskočit. Letadlo dopadlo kousek od Cách.

2.4.1963 se situace opakovala u L-134 s mnohem tragičtějším výsledkem.

V roce 1962 se na letišti v Německém Eduzu srazily při pojíždění dva Pipery a tím se navzájem zrušily.

L-13 byl zničen v březnu 1963 v bezpečí hangáru díky nešťastné manipulaci s vedle stojícím strojem F-104 G Starfighter.

L-139 byl prodán do Norska a s imatrikulácí LN-UXC létal dokonce s plováky!

Stroje L-02, L-03, L-09, L-11, L-38, L-70, L-73, se dostaly jako technické demonstrátory do Technické školy v Saffranbergu- minimálně dva z nich byly po letech znovu zprovozněny a prodány do Německa.

Březen 29, 2016