XNI-02 „KAMELEON“

Bylo to krátce před koncem války, když po návratu z operačního letu hlásil pilot 385. FG, 15. USAAF, por. R. Taylor sestřel letadla podivných tvarů nad rakouským Linzem. Podle hlášení uvedené letadlo spatřil ve výšce přibližně 3000m. Snažil se dostat za něj stoupavým obratem vlevo, ovšem pilot stroje s lomenými křídly a s ocasními plochami tvaru „T“ jej zaregistroval a snažil se Mustangu potlačením uniknout. Už se zdálo, že se jej Taylorovi nepodaří dostihnout, když náhle zpomalil a vysunul se mu podvozek a pilot P-51 měl zlomek vteřiny, aby vypálil ze všech hlavní, a pak rychle proletěl nad neznámým letounem. Když se opět dostal do palebné pozice, protivník už jen pomalu letěl před ním, s vysunutým podvozkem. Po Taylorové další dávce odletěl překryt kabiny a pilot opustil stroj. Po návratu do Foggie byly vyvolané snímky z fotokulometu a sestřel neznámého typu letadla mu potvrdily.
Obrázky z fotokulometu se zachovaly a objevily se i další snímky od mechanika, který v tom čase pečoval o tento stroj a který rovněž poskytl neúplnou dokumentaci.
Stavbu letadla s označením XNI-02 započali v říjnu 1944 v Kőbányi. Konstruktérem byl Ing. Pál Nemisch, který si dal za úkol při své práci použít součástky jiných letounů, určených k sešrotování. Jméno „Kaméleon“ (Chameleon) dostal od těch, kteří věděli o této snaze. Ve skutečnosti byl nový jen trup, křídla byly po nutných úpravách použité ze starého Junkersu Ju-87. Byly upravené do konfigurace racčích křídel, čímž stroj doznal dostatečné stability, a zůstal přitom obratný.

Toto uspořádání bylo výhodné i při určení stroje na bitevní a střemhlavé útoky na pozemní cíle. Podvozek by v tandemovém uspořádání s dvěma podpůrnými kolečky, uloženými v křídlech. V trupu byly dvě kabiny – pilot dostal překryt z plexiskla a v přídi bylo místo pro druhého člena posádky, který plnil funkci pozorovatele, operátora zbraní a radisty, který pomocí kamery a obrazovky ovládal pohyblivé kulomety uložené pod trupem. U noční stíhací verze se plánovalo místo kamery použít infraoptiky a rovněž se plánovala i nevyzbrojená průzkumná verze. Pro oba členy posádky se plánovalo použití katapultovacího zařízení, které ovšem v prototypu nebylo montované. Obě kabiny byly pancéřované, zadní část a ocasní plochy byly vyrobené s použitím dřeva a plastu. Těsně za ukončením kabiny pilota se na trupu nacházely dvě rozměrné kapkovité boule, ve kterých byly palivové nádrže. Další zásoba paliva mohla být nesena v přídavných nádržích pod křídly.

Výzbroj měly tvořit dva, do přídě pevně montované 30mm kanóny MK103 a dva pohyblivé kulomety Gebauer ráže 12,7mm, montované pod trupem. Další výzbroj tvořily 2 dvojité odpalovače raket na podvěsech pod křídly nebo na stejném místě umístěné bomby o hmotnosti 250kg. Jediný vyrobený kus v bitevní a střemhlavé-bombardovací verzi byl zalétán na letišti ve Wiener-Neustadtu 6. listopadu 1944. Po vykonání úprav, jako např. potažení směrovky a kýlovky, kvůli výtokovým plynům z motorů byly vykonané další lety. V dalším došlo k instalaci zbraní a jejich vyzkoušení. Vedle zkoušek letů v maximálních rychlostech začala výroba prototypů dalších verzí. Plánovala se sériová výroba v podzemních továrnách u Augsburgu. Trup průzkumné verze údajně zničily sovětské jednotky při obsazování Wiener-Neustadtu. V plánech zůstala noční a cvičná verze. Osud jediného letuschopného kusu byl objasněn díky poskytnutým dokumentům. Do letového deníku si por. Taylor poznamenal: letoun neznámého typu; vzdušný prostor nad Linzem; výška 2500m, čas 10.35; datum 1.4.1945…

-LaV-

(článek vznikl volným překladem článku v časopisu Repülés 1980-04)

Březen 31, 2017