Úvod

Mladá ukrajinská firma DoraWings rozjela povedenou sérii modelů civilních i vojenských typů od Percivala – Proctor i Vega Gull, a to jak v měřítku 1/72 tak 1/48. Zde vidíme náhled na poslední vydaný model Proctora III ve čtvrtce. Model obsahuje 5 menších rámečků s díly, planžetu leptů, vykrývací masky na kabinu a obtisky na 5 kamufláží. Celý model je odstříknut velmi čistě a otřepy jsou patrné pouze na velkých dílech. Povrch dílů je hladký a lesklý. Čiré díly taktéž nezaostávají za kvalitou ostatních rámečků.

Percival Proctor byl britský jednomotorový dvoumístný dolnoplošník celodřevěné konstrukce pro spojovací účely a výcvik a vycházel z konstrukce letounu Vega Gull, který byl známý pro své početné úspěchy na poli sportovního a turistického létání. První let Proctora byl 8. října 1939 a ve stejném roce byl zařazen do výzbroje RAF a také Fleet Air Arm. Celkem bylo vyrobeno 1143 kusů. Po válce Proctor létal i v Českoslovenku pod označením K-71 (výrobce taktéž dříve vydal čs. přebal). Pohon zajišťoval motor de Havilland Gipsy Six a maximální rychlost stroje byla 257 km/h s maximálním doletem 1260 km.

Křídla:

Křídla jsou v modelu řešena oddělenými křidélky a díly pro sklopení křídel, avšak stavebnice tento postup neumožňuje. Je to jakési zjednodušení a příležitost pro modeláře, který chce sklopit křídla. Dále obsahují díly pro přistávací světlomety, které jsou velmi pěkně znázorněny drobnými díly a čirým překrytem. Zpracování prověšeného plátna je velmi jemné a realistické, stejně jako na směrovce a výškovkách, které se však bohužel všechny lepí ze dvou polovin, což přidá na práci.

Trup:

Trup je dělen třemi díly – dvě poloviny trupu a spodní díl s centroplánem, na který se lepí podlaha s celým kokpitem. Stejně tak se do trupu lepí imitace motoru, který jde vidět čelním dílem sání a také zespodu u výstupu. Zde bych rád vyzvedl zpracování spodního krytu motoru, který je na své hraně zhotoven velmi jemně, takže není zapotřebí dalšího ztenčování.

Interiér:

Interiér se skládá z velmi povedených sedaček, kniplů, dominantního dílu podlahy, bočnic, přepážky s radiostanicemi a palubní desky, která se skládá sendvičem z plastového podkladu, obtisku a krycího leptu. Leptané jsou taktéž upínací pásy, ukotvení kompasu a lem kabiny. Čiré díly překrytu kabiny se lepí ze tří částí, a pokud chceme kabinu zavřít tak z pěti. To může být komplikace kvůli možnému poleptání skel, avšak technologicky by nebylo možné vylisovat kabinu v takové kvalitě v jednom kuse.

Obtisky:

Obtiskový aršík vytištěný u ukrajinského Decographu je přehledně uspořádaný a obsahuje obtisky pro 5 strojů a popisky pro jeden. Vrstva krycího laku na obtiscích se na první pohled jeví jako poměrně hrubá a bojím se, jak se budou chovat po aplikaci. Předpokládám, že bez prořezání se neobejdou. Naštěstí model pozbývá skoro jakéhokoliv rytí, a pokud je někde obsaženo, je dosti jemné. To ostatně vidím jako jeden z mála chyb tohoto modelu. Povrchové detaily na draku jsou místy velmi nevýrazné.

Markingy:

Mezi zbarveními, které model poskytuje, najdeme dva stroje RAF – jeden maskovaný se žlutými spodními plochami a druhý stříbrný s černým pásem před kabinou proti oslnění. Dále je zde stroj Dánského letectva, Nizozemského letectva a Americký stroj.

Stavební návod je přehledný a detailní, avšak postrádá označení barev v interiéru, což vidím jako druhou chybu této stavebnice.

Hodnocení:

Hodnocení tohoto modelu bych viděl následovně. Ve stavebnici jsem našel nedostatky ve stavebním návodu, který neobsahuje označení barev pro interiér a drobné díly. Obtisky mají hrubý krycí lak, který bude po aplikaci vystupovat nad povrch. Díly mají místy dělící rovinu nebo otřep, nic však závažného. Leptaná planžeta bohužel neobsahuje některé detaily, které stejný model ve dvaasedmě má. Rytí na modelu je velmi jemné a bez prorytí se bude ztrácet. Kladně hodnotím zpracování plátna, díly interiéru, možnost otevřít kabinu, stejně jako po úpravě složit křídla. Jednoduchost tohoto modelu je také příkladná, přirovnal bych jej k jeho protějšku Bf-108 od Eduardu. Celkově se na model velmi těším.

 

Ondřej Škarka

NÁHLEDY DO KRABIČKY