OPERACE CARTER PATERSON 1948 – 1949

Název článku možná mnoha lidem nic neřekne. Asi moc nepomůže, když řekneme, že Britové nazývali tuto akci „Plainford“ a Američané „Vittles“. Ale když uslyší člověk „Berlin airlift“ nebo „berlínský vzdušný most“, je hned doma.
Tato rozsáhlá zásobovací operace byla důsledkem první vážné krize během studené války, kdy svět stál na pokraji dalšího konfliktu. Zároveň to bylo drsné prověření
nově ustanoveného „MATS“ – Military Air Transport Service, jež vzniklo pár dnů před zahájením operace.
Poválečné Německo bylo rozděleno do jednotlivých sektorů, každý z nich byl pod okupační správou jedné z mocností – USA, Velké Británie, Francie a SSSR. Berlín, hlavní město „říše“ byl rozdělen na stejném principu, ačkoliv se nacházel hluboko v sovětském okupačním sektoru.

Mapa Německa rozděleného na jednotlivé okupační sektory.

Mapa Německa rozděleného na jednotlivé okupační sektory.

Vzhledem ke zhoršujícím se vztahům mezi Spojenci se dalo předpokládat, že právě rozdělení Berlína ve východní zóně bude záhy předmětem problému.

Cedule oznamující, že opouštíte americký okupační sektor Berlína. Po slavné zdi ještě není ani památka.

Cedule oznamující, že opouštíte americký okupační sektor Berlína. Po slavné zdi ještě není ani památka.

Bezprostředním důvodem k zahájení sovětské blokády byla měnová reforma v západních sektorech a zavedení německé marky (deutschmark) místo tehdy platných říšských marek (reichsmark). Jakmile se nové platidlo objevilo v Berlíně, způsobilo chaos, neboť lidé z východního Německa si začali houfně vyměňovat říšské marky za nové. No, věděli proč…

Již v této době byl patrný rozdíl mezi západními sektory, kde se Spojenci snažili o zlepšování životní úrovně (např. prostřednictvím Marshallova plánu) a východem, kde Sovětský svaz plundroval zbylé zdroje ve jménu válečných reparací.
Částečná blokáda Berlína začala již v dubnu 1947 a pozemní přístupy byly omezeny na pouhé tři koridory. Vše se mělo změnit 23. června 1948, kdy byla zavedena nová marka. Hned následující den Sovětský svaz zahájil úplnou blokádu západního Berlína.
Současně Sovětský svaz oznámil, že nemůže obyvatele západních sektorů zásobovat. A to již bylo vážné.
Dalo se předpokládat, že pokud nenastane reakce, dojde k rozšiřování komunistické ideologie po Evropě. Použití zbraní hrozilo vypuknutím horkého světového konfliktu. Zbývala jediná cesta – zásobovat Berlín vzduchem.

Vzdušné koridory, sloužící k zásobování Berlína.

Vzdušné koridory, sloužící k zásobování Berlína.

26. června 1948, jen 26 dní po ustavení MATS, byl zahájen vzdušný most do Berlína. V Berlíně byla využívána letiště Tempelhof v americkém sektoru, Gatow v britském a teprve později, po dostavbě, od listopadu i letiště Tegel v sektoru francouzském. Hlavní tíhu díky potenciálu použitelných prostředků nesly MATS a britské Transport Command. Jako první byly nasazeny C-47, kterých bylo k okamžitému nasazení k dispozici 105 kusů.

Postupně se přidávaly další stroje americké i britské výroby. Hlavní tíhu nesly americké C-54.
V počátku operace bylo dopravováno 2000 tun zásob denně. Cargo bylo tvořeno především potravinami, léky ale i palivem.
Letouny využívaly tří koridorů o šířce 20 mil a s maximální výškou 10 000 stop. Severní, hamburský koridor byl 117 mil dlouhý, jižní frankfurtský byl dlouhý 216 mil. K návratu byl ponejvíce využíván koridor centrální, známý jako buckenbergský, vedoucí k Hannoveru, případně severní koridor, ovšem v nízkých letových hladinách.
Nasazení bylo vysoké, letouny přistávaly ve čtyřminutových intervalech, piloti létali v osmihodinových směnách.

Současně byly uvedeny do stavu pohotovosti i stíhací jednotky spojenců, dislokované v Německu a vyzbrojené stroji F-51, F-80 a Tempest, pro případ reakce ze strany SSSR. Britské letectvo zajišťovalo i přepravu zboží a náhradních dílů z Velké Británie na kontinent. Důležitá byla i role civilních dopravců, kteří využívali koridory a zapojili veškerou volnou kapacitu k dopravě životně důležitých dodávek.
Kromě USAF se se svými stroji od 23. října na mostu podílelo i US NAVY s 24 stroji R5D (námořní označení C-54). Jednoty VR-6 a VR-8 byly do Evropy přesunuty z Guamu a Havaje.

Samozřejmě nešlo pouze o dopravu zásob, letouny byly ve vysokém nasazení a proto bylo třeba koordinovat i pravidelné prohlídky, 200 hodinová se prováděla v britském Burtonwoodu na základně RAF. Běžné prohlídky byly prováděny přímo v Německu. S nadcházející zimou, která měla být dle předpovědí krutá, bylo konvertováno 38 C-54 na verzi C-54M, která zbavena vnitřního vybavení mohla přepravit 200 pytlů s uhlím.

Až do března 1949 se nezdál být konec akce v dohlednu. Pak se ale začaly projevovat první příznaky sovětského diplomatického fiaska. Pod tlakem veřejného mínění, které poukazovalo na fakt, že SSSR drží jako rukojmí civilní obyvatelstvo, nakonec byla blokáda ukončena 12. května 1949. Západní mocnosti ale pokračovaly ve vzdušném zásobování až do 30. září 1949, dokud nebyly v Berlíně vytvořeny dostatečné zásoby. Lety tedy probíhaly dlouhých 462 dní.
Celkem bylo vykonáno 277 804 letů a dopraveno 2 325 808 tun zboží.

Berlínský vzdušný most se dostal i na poštovní známky.

Berlínský vzdušný most se dostal i na poštovní známky.

Ve špičkových etapách bylo vzduchem dopravováno více nákladu než pozemní nebo vodní cestou. Západní spojenci prokázali připravenost a neústupnost. Vděk berlíňanů byl obrovský.

clipboard111

Památník operace najdeme v Berlíně na Luftbruckplatz, zde je vzpomenuto i všech 101 letců, kteří během této akce přišli o život.

Další se nachází před letištěm ve Frankfurtu, byl zde otevřen 26.června 1985 při příležitosti 37. výročí zahájení vzdušného mostu. V roce 2008 byl areál firmou Fraport AG restaurován včetně obou vystavených strojů Douglas C-47 a Douglas C-54. Druhý jmenovaný byl během služby pojmenován „Rosinenbomber“, protože piloti shazovali během přistávání balíčky se žvýkačkami, čokoládou a zřejmě i rozinkami, které berlínské děti sbíraly.

Během operace havarovalo 25 strojů, 17 amerických a 8 britských.

Z modelářského hlediska je akce také zajímavá. Jedná se o poměrně velkou kolekci, hlavně rozměrově. Zajímavě určitě působí Catalina a Sunderland, které operovaly z plochy jezera Havel. V rámci operace byly nasazeny následující typy letadel –
Avro Lancaster
Avro Lincoln
Avro York
Avro Tudor
Avro Lancastrian
Boeing C-97 Stratofreighter
Bristol Type 170 Freighter
Consolidated B-24 Liberator
Consolidated PBY Catalina
Douglas C-54 Skymaster a Douglas DC-4
Douglas C-74 Globemaster
Douglas C-47 Skytrain a Douglas DC-3 (UK: Dakota)
Fairchild C-82 Packet
Handley Page Hastings
Handley Page Halifax Halton
Junkers Ju 52/3m (nasazen francouzskou Armée de´l Air)
Lockheed C-121A Constellation
Short Sunderland
Vickers VC.1 Viking

Honza Polc

Prosinec 29, 2016