MOSKALEV SAM-13, MIKROMIR 1/72, NÁHLED DO KRABIČKY

V roce 1938 se v Paříži konal tradiční Aerosalón a zde odbornou veřejnost překvapila holandská firma Fokker svým prototypem stíhacího letounu D-XXIII. Pilot seděl mezi dvěma motory, takové řešení mělo zcela logicky své výhody i nevýhody. Prototyp dvoutrupého Fokkeru zaujal celou řadu konstruktérů a jedním z nich byl i mladý konstruktér Alexander Sergjevič Moskalev. Jeho doménou byly především lehké sportovní stroje a pro své konstrukce letadel navrhoval často velmi neobvyklá řešení. Pracoval v různých konstrukčních týmech, kde navrhoval řadu velmi neobvyklých projektů, které byly většinou nevyužity. Moskalev příliš často navrhoval konstrukce, kterými předběhl svou dobu a tak vybočoval za zaběhnutých kolejí.

V době předvedení Fokkeru D-XXIII pracoval ve Voroněži v OKB-31, tato konstrukční kancelář byla součástí výrobního závodu č. 18, mladý Moskalev začal ihned pracovat na projektu lehké stíhačky obdobné koncepce, jakou měl i zmíněný Fokker. Projekt jeho nadřízené zaujal a Moskalev mohl přistoupit ke stavbě dřevěné makety, ta byla dokončena v roce 1939 a ihned poté byly zahájeny práce na prototypu. Prototyp byl dokončen v následujícím roce a koncem roku byl i zalétán.

Nový letoun s označením SAM-13, byl mnohem menší než Fokker D-XXIII, poháněly jej dva šestiválcové motory Renault MV-6, které se v SSSR měly licenčně vyrábět ve velkých sériích a měly pohánět cvičné a sportovní stroje DOSAAFu (rusky ДОСААФ). Letounek byl po stránce aerodynamiky dobře navržen i postaven, podvozek byl zatahovací příďového typu, SOP byla jednoduchá a byla ofukována proudem vzduchu od zadní vrtule.

V průběhu prvních letů bylo dosaženo rychlosti 560 km/h a to s nezataženým předním podvozkovým kolem. Sovětské vojenské letectvo prototyp také vyzkoušelo (testů se účastnil i známý zkušební pilot Mark Gallaj). SAM-13 byl ještě ofukován v aerodynamickém tunelu v CAGI (ЦАГИ – Центральный аэрогидродинамический институт). A. S. Moskalev, který prosazoval jeho urychlené zavedení do výzbroje, byl stroze odmítnut s důrazem na to, že letoun je neozbrojen a plánovaná výzbroj čtyř kulometů je slabá. Moskalev se údajně ještě snažil letoun připravit na závod sportovních letadel, ale tyto přípravy přerušila válka.

Letounek byl následně zničen při evakuaci do Omsku, celkem mělo být provedeno sedm zkušebních letů. (zdroj Forum válka)

Firma Mikromir si zvolila za předlohu jednoho ze svých modelů právě tento nevelký letoun konstruktéra Moskaleva. Na trh je dodáván v tradičním obalu výrobce, který na první pohled připomíná krabičky firmy NOVO, což určitě nebude náhoda, spíš zamýšlený tah.

DSC08280

Obsahem krabičky jsou výlisky, drobná planžeta leptů, návod a malý obtiskový aršík.

DSC08282

Plastikové díly svým zpracováním odpovídají zvolené technologii výroby. Mají ale minimální otřepy nebo znatelnou dělící rovinu formy. Celkově se jedná o lepší standard v kategorii short run.
Dílů není mnoho, vejdou se do jednoho rámečku. I předloha nebyla žádný velikán.

DSC08283

Návod je jednoduchý, černobílý a přehledný. Při jeho dodržení se nedá předpokládat nějaká záludnost.

DSC08281

Schéma zbarvení je vytištěno barevně a je přehledné. Šedo-modrá kombinace je atraktivní a bude určitě modelu slušet.

Závěrem – model je jednoduchý, zpracovaný dostatečně kvalitně a detailně pro stavbu do vitrinky. Zájemcům o ruské a sovětské letectvo stavebnici doporučujeme, stejně tak těm, co rádi staví neobvyklé předlohy. Moskalev SAM-13 takovou předlohou určitě je.

Jan Doleček

Vyjádření výrobce –
výrobce, firma Mikromir, se v termínu k recenzi nevyjádřil.

Březen 1, 2017