FIESELER FI 156 WALKAROUND


Fieseler Fi 156 Storch („čáp“) byl německý jednomotorový spojovací a průzkumný letoun, který se vyráběl před i během druhé světové války. Zůstává slavný díky svým STOL (krátký vzlet i přistání) schopnostem; pozdější varianty stavěné po válce ve Francii jsou běžné na leteckých show.
Vývoj typu začal v roce 1934 z iniciativy hlavního konstruktéra letounu Rheinholda Mewese, přičemž letoun se stal i reakcí firmy Fieseler na výzvu Říšského ministerstva letectví na vývoj nového spojovacího letounu. První prototyp Fi 156V1 (D-IKVN) vzlétl 10. května 1936 pilotován Gerhardem Fieselerem a byl poháněn vidlicovým 8válcem Argus As 10C o výkonu 240 k (180 kW). Letoun tak mohl letět maximální rychlostí pouhých 175 km/h. Mohl však letět i rychlostí 50 km/h a tak při mírném větru dokázal vzlétnout méně než na 45 metrech a přistát na 18 metrech. První prototyp následoval ještě druhý prototyp Fi 156 V2 (D-IDVS) s kovovou vrtulí a třetí prototyp s plnou vojenskou výbavou Fi 156 V3 (D-IGLI). Počátkem roku 1937 byl zkoušen další prototyp Fi 156V4 (D-IFMR), který byl opatřen lyžovým podvozkem a prošel testy v zimních podmínkách.

Prototyp Fieseleru zvítězil ve zkouškách s konkurenčními typy Bf 163, Siebel Si 201 a vírníkem Focke-Wulf Fw 186. Luftwaffe nejprve objednala 10 předsériových kusů Fi 156 A-0 vyráběných podle vzoru Fi 156V5 (D-IYZQ), které do služby vstoupily roku 1937, byly pozitivně přijaty a na které navázala sériová výroba. První sériové kusy Fi 156 A-1 jednotky převzaly na přelomu let 1937–1938.

Koncem roku 1938 započala výroba verze Fi 156C-0 s obrannou střeleckou výzbrojí a několika malými úpravami, naopak následující varianta Fi 156C-1 určená k dopravě vyšších štábních důstojníků a jako spojovací nenesla výzbroj žádnou. Dvoumístný typ Fi 156 C-2 byl opět vybaven kulometem MG 15 a mohl nést fotografický přístroj. Byl sériově vyráběn od roku 1939 a používán letkami frontového taktického průzkumu.

Víceúčelová varianta Fi 156C-3 z roku 1940 byla určená zejména pro taktický průzkum, spojovací, záchranné a sanitní lety. Fi 156C-5 podobné konstrukce poháněly motory Argus As 10P, pod trup mohl být zavěšen kontejner s fotografickým přístrojem, nebo odhazovatelná přídavná palivová nádrž prodlužující dolet na 1 000 km. Obě tyto verze se v Africe používaly pod označením Fi 156 C-3/Trop a C-5/Trop. Byly vybaveny protiprachovými filtry a výbavou umožňující přežití v poušti při nouzovém přistání.
Autor fotografií – Randy Malmstrom, zveřejněno se souhlasem autora. Author of the pictures Randy Malmstrom, published with his permission.

Červenec 27, 2017